Včelařská konference

Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1 hodinu s ním jezdilipo kamenité cestě a poté jej umístnili na nové stanoviště.


S touto "metódou" som sa stretol pred 50-timi rokmi keď som začal včelriť.Vychádzalo sa z toho, že včely "zabudnú" ne pôvodné miesto. Nebola to prevda a ani teraz nie je. Prečo?
Preto, že včela sa v teréne orientuje očami a tým je povedané všetko.
Známy bratislavský včelár a šíriteľ včelárenia Pevol Silný presúval včely o 50m. Poradili mu, kúp si gumové-pryžové kladivo a každý úľ dobre obúchaj. Kúpil si dve a s priateľom po uzatvorení kladivami dve hodiny "spracúvali" a až potom ich umiestnili na nové stanovište. Výsledok? KATASTROFA! Včely sa húfne vracali nazad. Písal o tom sám autor (vydal knihu ABC včelárenia) v časopise Včelár asi roku 2002.

Na včelu ani kladivo neplatí.

Já bych ještě dodal, že sice včely na krátkou vzdálenost ty úly najdou, ale
vždy se nějaké procento včel ztratí nebo se jim nepovede vžebrat do cizích
úlů a vzájemně se se strážkyněmi zabijí. Nebo prostě za tu půlhodinu, hodinu
hledání a vžebrávání vyčerpají svoje zásoby sladiny, sednou někde na zem a
uhynou. Když ten přesun "nesedne", může být ta ztráta znatelná. A vždy je
nějakou dobu přerušená snůška a pár dní trvá, než se snůška obnoví v původní
intenzitě. Nebo v době bez snůšky může takový posun podnítit vylupování.
Takže by se mělo počítat, že to přesunutí " není zadarmo" a zbytečně s úly
"nešoupat".
Co se týká onoho bouchání a vyrušování při převozu, jak se u takového
rozrušeného včelstva otevře česno, tak včely za ním vyletí jako šipky na
vetřelce. Ty se vůbec nezdržují nějakým zalétáním na nové místo a jsou proto
v ještě horší situaci než včely, které by byly během převážení venku. Málo z
nich najde sílu po útoku na vetřelce se vrátit na původní místo a z něho
hledat v kruzích to nové stanoviště. Já myslím, že pokud se mají včely během
převozu schválně rozrušovat, musí se před otevřením česna zase uklidnit.
Nebo tam hodit ty stvoly trávy, které ty vyletující včely zpomalí, pokud to
má nějaký účinek.

R. Polášek

Vážený pán Turčány,prosím přečtěte si Váš příspěvek k tomuto tématu ze dne 18.7. a následný ze dne 19.7.t.r.
Nezdá se Vám,že si trochu protiřečíte? Ten Váš prvý jsem doporučila včelařům,kteří hledají informace k tomuto tématu a Vy v příštím příspěvku uvádíte tytéž včelaře do nejistoty úplným jiným pohledem na věc.To,že jste se při Vašem začátku včelaření setkal s různými pohledy a radami tehdejších včelařů je přece normální,dnes je doba jiná a můj příspěvek s pohledem na minulé časy nikoho nenabádal k
tomu,aby tak činil,neb nikdo již doma zmíněný trakač ani nemá a navíc by tak nečinil.Naopak jsem doporučila,aby Váš první příspěvek byl brán v potaz. Jisto je však to,že přemístěné včely svůj úl ve velké většině najdou a tudíž se
toho včelaři kteří to potřebují provést nemusí obávat.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Presun v?iel na kr?tke vzdialenosti
> Datum: 19.7.2007 10:46:30
> ----------------------------------------
> Před sto lety to včelaři praktikovali tak,že naložili úl na trakač a asi 1
> hodinu s ním jezdilipo kamenité cestě a poté jej umístnili na nové
> stanoviště.
>
>
> S touto "metódou" som sa stretol pred 50-timi rokmi keď som začal
> včelriť.Vychádzalo sa z toho, že včely "zabudnú" ne pôvodné miesto. Nebola
> to prevda a ani teraz nie je. Prečo?
> Preto, že včela sa v teréne orientuje očami a tým je povedané všetko.
> Známy bratislavský včelár a šíriteľ včelárenia Pevol Silný presúval včely o
> 50m. Poradili mu, kúp si gumové-pryžové kladivo a každý úľ dobre obúchaj.
> Kúpil si dve a s priateľom po uzatvorení kladivami dve hodiny "spracúvali"
> a až potom ich umiestnili na nové stanovište. Výsledok? KATASTROFA! Včely
> sa húfne vracali nazad. Písal o tom sám autor (vydal knihu ABC včelárenia)
> v časopise Včelár asi roku 2002.
>
> Na včelu ani kladivo neplatí.
>
>
>